V dnešní hektické době není moc prostoru ani času na minulost, proto buďme vděčni za každou příležitost nahlédnout do dob minulých a občas si připomeňme alespoň důležité mezníky či události našich dějin.
Je 18. června roku 1757 a na přilehlých loukách obce Křečhoř u Kolína dochází ke střetu vojsk pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou Marie Terezie vedenou polním maršálem Leopoldem Daunem, posílenou o saské jezdecké pluky. Jsme na místě, které vejde do dějin jako místo, kde proběhla jedna z největších bitev sedmiletého konfliktu, místě nejprudších bojů v dané oblasti, kde bude prolito mnoho krve a zmařeno tisíce lidských životů.
Praha je aktuálně v obležení Prusů, čímž je do maršála vkládána naděje, že město dostane z obležení a Prusy vyžene z českého království. Fridrich II na Dauna nečeká u Prahy, ale vychází mu vstříc, což je důvod, proč se střetávají právě v těchto místech. Výsledek krvavé bitvy je ve prospěch maršála Dauna, avšak důsledkem boje je nalezení smrti, zranění nebo zajetí na polích a lukách rozkládajících se kolem Kolína na rakouské straně celkem 8 629 mužů a 359 důstojníků a na pruské straně 13 398 vojáků a 396 důstojníků. Tato „válka v krajkách“ u Kolína je jedním z mnoha střetnutí Sedmileté války, ale co do počtu padlých bojovníků lze říci, že právě zde proběhly nejprudší boje.
Co vše by v dějinách bylo jinak, pokud by nevyhrála armáda maršála Dauna? Jistě by to znamenalo, že by Marie Terezie neměla k dispozici jinou armádu, Prusové by pravděpodobně táhli na Vídeň a Marie Terezie by ztratila území českého království, jež bylo tehdy nejrozvinutější částí monarchie. Jednoduše řečeno, nebýt tohoto vítězství vůbec se nemuselo v naší vlasti mluvit česky, což ukazuje důležitost této konkrétní bitvy.
Nyní se přesuneme do stejného dne, avšak roku 2017. Pláně u Křečhoře jsou opět zaplněny, vojáci jsou připraveni k útoku a vše vypadá, jako by se zde čas zastavil. Tentokrát však na místě krvavé bitvy proběhla pouze vzpomínková akce a rekonstrukce, právě u příležitosti výročí výše uvedené bitvy u Kolína.
K vidění byl dobový tábor, průvod dobového vojska, téměř 200 vojáků z desítky historických jednotek od nás i ze zahraničí v uniformách s přesnými replikami zbraní včetně kanónů, proběhla pietní akce, kladení věnců k památníku, dekorování, prezentace dobového vojska, projevy čestných hostů i mše za padlé celebrovaná pražským arcibiskupem kardinálem Dominikem Dukou v kostele svatého Václava a Božího Těla. K vidění byly řemeslné trhy, ukázka sokolnictví, jezdectví i denní ohňostrojová show s hudebním doprovodem. Nejdůležitějším bodem celé akce byla ukázka samotné bitvy, při které ukázky doprovázené poutavým vyprávěním a popisem bojových akcí, vtáhli přítomné diváky přímo do děje bitevního pole.
Je třeba vyzdvihnout práci pořadatelů, celou přípravu i profesionální prezentaci akce, která diváky zaujala a stala se tak netradičně stráveným dnem plným zážitků, tentokrát však naštěstí pouze v duchu zábavy.
Bitva u Kolína: foto Lucka Hermína Muchová
Pietní akce, pomník vystaven na památku padlým bojovníkům v roce 1899
Doprovodné akce
Proslov měl starosta obce Křečhoř i starosta města Kolín Mgr. Bc. Vít Rakušan
„Vidíme, že i historie ukazuje, že zodpovědnost existuje“ řekl při zádušní mši J.E. kardinál Dominik Duka.
Návštěvy u pana Greena – když homosexuál pomáhá židovi
Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace. Ross Gardiner je úspěšný mladý muž z dobře situované rodiny, který by mohl mít vše, na co jen v životě pomyslí. Jedinou, o to intenzivnější bolest v životě, mu způsobuje nepochopení a odsouzení jeho homosexuální orientace u vlastní rodiny. Pan Green, o dvě generace starší ortodoxní žid, žije po smrti své ženy osamělým životem.
